Lulu

22. března 2008 v 10:43 |  Knihovna

Lulu

Ahojky, asi o můj příběh nestojíte, ale já bych vám ho stejně chtěla napsat. Asi jen proto, že se mi možná uleví když tohle to někomu budu moci zdělit.
Začaloto asi před 14ti měsíci. Mamka musela do nemocnice, měla totiž zhoubný nádor. Ale nakonec jí ho vyoperovali a je v pohodě. Ale od tý chvíli to začalo, připadala jsem si nehorázně tlustá. No tak jsem začla s bulímií, dotoho se přidalo sebe požkozování. Táta mě v tu dobu kdy byla mamka v nemocnici nebyl oporou, naopak, jak mohl tak na mě řval. Tak se bulímie semnou táhla po celé ty měsíce. Nakonec letos v červnu jsem začala s anorexií. Celé ty čtyři měsíce jsem byla jen na jednom odtučněném jogurtu a celozrném rohlíku denně. Nakonec jsem zhubla pouze 11kg. Podváhu jsem měla 8kg. Měřím 168cm a tenkrát jsem měla váhu 46kg. Každý mě přesvědčoval ať toho nechám, že už jsem jen kost a kůže. Jenže mě to nestačilo, pořád jsem tlustá. Řikám schálně pořád, protože teď už jsem musela přibrat na 54kg. Jednou ráno pro mě přijela sanitka, která mě odavezla rovnou do FN Motola. Teď jsem v Motole skoro dva měsíce. Sice přibírám a zachvíli mám jít domu. Ale vyléčená nejsem, myslím tím psychicky. Anorexii pořád v hlouby sobě mám, nechci se jí zbavit. Je to jediný můj prostředek abych mohla být štíhlá. Připadám vám asi jako blázen, že? Takže se léčím v Motole kvůli třem věcím. Tak za prví je to anorexie, za druhý bulímie a konečně za třetí to je sebepožkozování. Cítím jse TLUSTÁ A TAKÉ JSEM TLUSTÁ!!!!!!!!!!!!!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama